K letošním monotematickým knižním novinkám z gastronomického ranku patří ledu zasvěcená publikace novinářky a historičky Amy Brady nazvaná jednoduše Ice. Její podtitul From Mixed Drinks to Skating Rinks – A Cool History of a Hot Commodity pak naznačuje, jaký záběr tenhle cool příběh má. Oproti tomu jako temnou označuje historii kávy Antony Wild ve své knize Coffee: A Dark History. Byť vyšla už před osmnácti lety, má stále co říct i současným čtenářům.
Ice / Letošní horkou novinkou na mrazivé téma je kniha Ice: From Mixed Drinks to Skating Rinks – A Cool History of a Hot Commodity z pera novinářky a historičky Amy Brady. Cílem autorky nebylo ani tak obsáhnout celý příběh ledu, což by s ohledem na to, že určité znalosti měli o termodynamice už staří Peršané a první ledové domy se budovaly na počátku 4. století př. n. l., vyžadovalo podrobit toto téma prakticky celoživotnímu výzkumu, ale spíš poukázat na to, že led je součástí našeho každodenního života, a to mnohdy aniž si to uvědomujeme. A obzvlášť to platí ve Spojených státech, kde se do myslí lidí propisuje již více než 200 let. V rámci výzkumu provedeného v roce 2020 dokonce 51 % dotázaných Američanů připustilo, že jsou ledem posedlí.
Ve čtyřech kapitolách, do nichž je kniha rozdělena, se tak Brady omezuje výhradně na USA, kde ledové odvětví ve srovnání se zbytkem světa dosáhlo zdaleka největších rozměrů. V první z nich vypráví o tom, jak se americká posedlost ledem zrodila a jak se celé ledové odvětví vyvinulo v čase, jak pozvedlo další obory, třeba pivovarnictví či rybolov, nebo jak změnilo pohled na zimní sporty. Druhá část je víc konkrétní, vykresluje obraz jídla a nápojů ve vztahu k ledu. Otevírá třeba téma zmrzliny a zmiňuje i spojitost mezi společenskými změnami a změnami chutí. Třetí část se zaměřuje na lední sporty, od hokeje přes kraso- a rychlobruslení až po curling, a ukazuje, jak možnost věnovat se jim celoročně svého času znamenala zejména pro státy typu Utah nebo Florida doslova revoluci a možná i kulturní šok. Čtvrtá a poslední část knihy hledí do budoucnosti, v níž led mění svět, jak ho známe. Postupné pokroky v medicíně, v rámci níž se led využívá například v boji s rakovinou, dokládají, že ona americká posedlost ledem není pouhá posedlost vybranou komoditou, nýbrž doslova posedlostí životem.
Na samý závěr autorka poukazuje na to, jak rychle byla společnost schopná se ekonomicky přetvořit prostřednictvím ledového průmyslu, a zároveň upozorňuje na význam ledu i jeho hodnotu, zejména v době klimatických změn. Její znalost problematiky pak kromě poděkování a více než desetistránkového rejstříku dokládá poznámkový aparát, který má necelých třicet stran a jasně deklaruje, že Amy Brady věnovala ledu značnou pozornost, a to navzdory tomu, že řada citací odkazuje na internetové články. Připočteme-li k tomu její čtivý styl psaní, který zahrnuje mimo jiné i četná filmová přirovnání, máme hned několik důvodů, proč po knize Ice sáhnout.
Amy Brady – Ice: From Mixed Drinks to Skating Rinks – A Cool History of a Hot Commodity, G. P. Putnam’s Sons, New York 2023
Coffee / Proč číst knihu, která vyšla před osmnácti lety? Vždyť od doby, kdy Antony Wild publikoval svůj „temný“ příběh, už dospěla celá jedna generace. Ve skutečnosti však na Coffee: A Dark History navazuje celá řada současných autorů, a tak stojí za to věnovat pozornost tomu, co Antony Wild ve své práci zachytil a do čeho otiskl své zkušenosti obchodníka s výběrovou kávou.
Coffee: A Dark History sestává z osmnácti kapitol. Hned ta první se zabývá tím, jak dnes žijeme a jak nás káva ovlivnila nebo stále ovlivňuje. Autor čtenáře postupně provádí její historií, od prvopočátků přes arabské a někdy opomíjené asijské vlivy až po časy moderní. Ačkoliv on sám ani nikdo jiný nedokáže přesně určit, kdy a kde se káva začala konzumovat, Wild se stejně jako mnozí jiní domnívá, že její povzbuzující účinky poprvé objevili etiopští zemědělci. Zmiňuje také přijetí kávy súfijským islámem a poté arabskou společností obecně. Připisuje jí rovněž zásluhu na tom, že způsobila revoluci v politickém, ekonomickém i kulturním životě v Anglii. V tomto kontextu se také věnuje významu kaváren v anglické společnosti a popisuje i intelektuální hnutí, které z nich vyvěralo. Opomenout samozřejmě nemohl ani celosvětový dodavatelský řetězec. Cituje odhad Světové banky, podle nějž je do celosvětového obchodu s kávou zapojeno 500 milionů lidí. Důvodem, proč Wilde historii kávy označuje jako temnou, je pak jednání obchodníků s farmáři, které se v jeho očích v běhu staletí nijak zvlášť nezměnilo – jen už je nyní nevyužívají koloniální mocnosti, ale korporátní společnosti.
Třebaže bychom některé informace obsažené v této knize o kávě mohli dnes díky vývoji situace i pokroku ve výzkumu zpochybnit či minimálně přehodnotit, většina toho, co je v ní napsáno, zůstává neměnná, a tudíž i nadčasová. Wildovi se podařilo nashromáždit nespočet historických a antropologických skutečností, které jsou ovšem někdy přehlušeny záplavou statistik a ekonomických ukazatelů. To má samozřejmě vliv na čtivost knihy, která na čtenáře může působit trochu těžkopádně. Ani v nejmenším to však nesnižuje význam jejího obsahu. Pomoci orientovat se v něm pomůže jedenáctistránkový abecední rejstřík a další námět ke studiu nabízí seznam použité literatury.
Antony Wild – Coffee: A Dark History, W. W. Norton & Company Ltd., New York 2005
úvodní foto: iStock
