Jedenadvacátého května 1936, tři roky po skončení prohibice, stát Tennessee konečně odvolal zákaz výroby alkoholických nápojů na svém území. Pětaosmdesát let poté, 21. května 2021, prohlásilo shromáždění zastupitelských sborů významné součásti Spojených států tento den za International Tennessee Whiskey Day.
Když už jsme samé výročí, tak dodejme, že tomu bylo osmdesát let od rozhodnutí administrativy Unie přiznat Tennessee whiskey status obdobný tomu, jemuž se již léta těšila bourbon i rye whiskey. Háček je v tom, že až do roku 1941 se whiskey z Tennessee považovala za bourbon. Tehdy si úředníci konečně všimli základní výrobní odlišnosti, která formuje vůni a chuť zdejší produkce. Řadě čtenářů AtBars.com je znám jako Lincoln County Process, speciální způsob filtrace, jenž přišel na svět v tomto okrese.
Popíšeme ho co nejstručněji. Možná by stačila jediná věta: Zatímco bourbon whiskey se filtruje přes aktivní uhlí před lahvováním, Tennessee whiskey se filtruje dvakrát, poprvé před uložením do sudů ke zrání a podruhé před stáčením. Díky tomu jak v Jack Daniel Distillery, tak v George A. Dickel Cascade Distillery planou pod širým nebem hranice z jeden a půl metru dlouhých hranolů o průřezu dvanáct krát dvanáct centimetrů ze dřeva cukrodárných javorů. Oheň je pod kontrolou mužů působících jako hasiči. Postřikem zajišťují, aby dřevo neshořelo, nýbrž doutnalo, měnilo se na aktivní uhlí a bylo připraveno k rozdrcení na zuhelnatělé kousky připomínající velikostí štěrk. Operace se odehrává ve venkovním prostoru. Pokud by probíhala pod uzavřením, ve dřevě by zůstaly nežádoucí nečistoty a whisky by nechutnala, jak má. Aktivní uhlí se vkládá do kádí vystlaných na dně vlněným prostěradlem. Po naplnění se přivedou nad káď trubky, z nichž pozvolna odkapává new make, čerstvý ochlazený destilát. V závěru – tak po deseti dnech – se prodere vlněnou látkou do připravené nádrže a je připraven k uložení do sudů ke zrání.
