Podle managementu portorického hotelu Caribe Hilton barman jeho Beachcomber Baru Ramón Marrero Nuñez řečený Monchito 15. srpna 1954 – po třech měsících usilovného experimentování – svým nadřízeným a hostům představil drink známý jako Piña Colada.
Úspěch to byl nesporný. Například filmová hvězda Joan Crawford vyjádřila své nadšení slovy, že je koktejl ještě lepší než vrazit Bette Davisové facku. (Na vysvětlenou: Bette, další hvězda Hollywoodu, o své rivalce Joan říkala, že spala s každým vlivným mužem z filmového studia kromě Lassie.)
Když už je řeč o rivalství, copyright na recepturu uplatňoval – bez větší naděje na úspěch – i barman Ricardo Garcia, který v hotelu nějaký čas působil. Naopak Ramón Portas Mingot, barman restaurantu Barrachina, je dodnes oslavován plaketou s nápisem: Dům, kde v roce 1963 vytvořil Don Ramon Portas Mingot Piña Coladu. Jak to bylo doopravdy, se možná nikdy nedozvíme. Management Hiltonu to zjevně nezneklidňuje. Ještě aby, když se v jeho zdech ročně prodá 53 000 porcí!
V polovině letošního roku uskutečnila společnost Wakefield Research ve Spojených státech on-line průzkum, jenž zahrnul tisícovku respondentů. Podle něj si 87 % Američanů představuje dovolenou na pláži s Piña Coladou v ruce a 60 % připouští, že je tento koktejl „uvádí do pocitu dovolené“.
Diskuze se vede také o kokosovém krému, složce nápoje pro chuť rozhodující. O přízeň barmanů se ucházejí jednak CocoTara (odstartovala v roce 1948), jednak Coco López (objevil se na trhu v roce 1954). Rozdíl ve vlastnostech jsem zatím nemohl posoudit, ale už to tak vypadá, že 400 g Lópezu přijde i s dopravou na dva tisíce…
Pár dobrých rad z okruhu Bacardí: Koktejl je dobře připravovat a hlavně pít rychle, aby se proteiny kokosu nezačaly oddělovat. Chutnat bude sice stále dobře, ale nebude zdaleka tak dobře vypadat. Ideální bází je Bacardi Oro, jehož tóny vanilky a lískových oříšků se velmi dobře doplňují s kokosovou chutí. Nikdy nepoužívejte kokosové mléko místo kokosového krému. Mléko obsahuje zhruba třetinu tuku oproti krému, takže vede ke zřídnutí nápoje. Je užitečné po otevření umístit nádobu s krémem do vlažné – nikoli horké – vody, usnadňuje to jeho použití. Ananasová šťáva by měla být neslazená, sladkost je případně vhodnější upravit přidáním cukrového sirupu.
Takže jak na to? Zapomeňte na mixér! Do šejkru na kostky ledu dávkujte 6 cl rumu, 8 cl neslazeného ananasového džusu, 4 cl Cream of Coconut – a proboha žádnou smetanu! Důkladně protřepejte a nalijte přes barové sítko do vychlazeného tumbleru na drcený led. Ozdobte řezem ananasu a koktejlovou třešničkou a vězte, že jste vyrobili drink, jenž byl 10. července 1978 prohlášen portorikánskou administrativou oficiálním koktejlem státu…
foto: Caribe Hilton
