Padesát osudů starých i novějších pražských lokálů přepsal pod titulem Na jedno do knižní podoby Petr Sojka, tvůrce pořadu Z metropole, jejž Česká televize vysílá od roku 2006. Počet jeho pokračování překročil úctyhodnou tisícovku. Autor na základě televizního magazínu vydal v minulosti už tři knižní tituly věnované památným pražským dvorkům. Pro tento čtvrtý sesbíral množství historických faktů, písemných i obrazových dokumentů a osobních svědectví pamětníků, štamgastů i hostinských, bývalých i současných majitelů nejrůznějších pohostinských podniků.
Pivní kultura se v českých zemích, na Moravě a ve Slezsku vyvíjí déle než tisíc let. Úzce s ní souvisejí osudy zdejších hospod, hostinců, krčem, pivnic, putyk, restaurantů, nejnověji i pivních barů. Do všech se odjakživa chodívalo a chodí i takzvaně na jedno, rozuměj pivo. Pohříchu často u toho jediného nezůstane. Petr Sojka zve své čtenáře do nejrůznějších koutů hlavního města od Krče po Šárku či od Radotína po Horní Počernice. Souběžně s osudy domů a pražských čtvrtí, v nichž proslulé podniky sídlily či dosud sídlí, jim přiblíží desítky významných i méně známých osobností vzdálené i nedávné historie.
Vyprávění knihy Na jedno, kterou v závěru loňského roku vydalo nakladatelství Grada, začíná po zásluze postavou s pražskými lokály konce 19. a prvních desetiletí 20. století takřka srostlou. Byl jí Jaroslav Hašek, jenž se svými kumpány, zejména Z. M. Kudějem, Josefem Ladou, E. A. Longenem či G. R. Opočenským, neúnavně křižoval městem od Zlatého litru, Šefrů a Kravína přes vinohradský Národní dům, Kopmanku, Rozvařilovy, Buckovy, Bansethovy, Brejškovy, Exnerovy, Na Kuklíku až po Flekovy a mnoho dalších. K výkladu historie patří i vyvracení mýtů, proto se čtenář dozví, že se spisovatelovým nejslavnějším dílem úzce spojovaný hostinec U Kalicha tento literát možná vůbec nikdy nenavštívil. Neopomíjel však tehdejší oblíbené kavárny, jako byly Unionka, Montmartre nebo Hlavovka, v níž jednou dokonce zapomněl svého malého synka, kterým se sem přišel pochlubit.
Z pohostinských zařízení, jež získala jistou nesmrtelnost díky tomu, že vstoupila do dějin i literatury, můžeme jmenovat hostinec Na Prádle, kam kdysi údajně zavítal král Václav IV. a v minulém století zde býval pravidelným hostem Jan Werich. Se vzdálenou historií Malé Strany i nedávnými desetiletími bývá spojován hostinec U Bonaparta, kde vznikaly a zasedaly legendární spolky jako Zlatá Praha či Pohodlí. Hradčanská Vikárka se zase může také pyšnit slavnými hosty, jimiž byli před více než stoletím Svatopluk Čech, který ji proslavil prostřednictvím svých knih o panu Broučkovi, a dále třeba Max Švabinský, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Ema Destinnová či Ignát Hermann. Mezi oblíbené, leč dávno a nadobro zaniklé hostince patří již zmíněná staroměstská Kopmanka, později zvaná Kobylka a Balkán, a její legendární zakladatel hostinský Antonín Sochůrek. Neméně proslavený, byť spíš v záporném slova smyslu, byl Batalion na Mariánském náměstí, útočiště různých zkrachovalých existencí včetně známého advokáta chudých, doktora F. X. Uhra. S postavami pražského podsvětí byly spojeny legendární Batalion, Jedová chýše či Slamník, z novějších a elegantnějších stojí za zmínku vyhledávané restauranty U Choděrů nebo U Pravdů. Do filmové historie se zapsala již zmíněná Jedová chýše v blízkosti kostela sv. Apolináře, která si v televizním seriálu o hříšných lidech zahrála desítky let po svém zániku. Právě touto putykou, jak konstatuje Petr Sojka, prošly za sedm staletí tisíce vážených i méně ctěných hostů. Sláva libušského hostince U Hertlů či lokálu U Kuklíku s jeho charizmatickým hostinským Vilémem Srpem usídlený v Petrské čtvrti patří do začátku minulého věku. Historie proslulého lokálu U Rozvařilů na nedalekém Poříčí, jehož jméno přežilo později v nedalekém automatu a dodnes v podobném zařízení uvnitř obchodního domu Bílá labuť, se však odvíjela již od roku 1340. Rodící se průmyslový Smíchov 19. století zase charakterizovala hospoda U vévody Přemysla, kde k pivu usedali Jakub Arbes či Karel Sabina.
Podobných historií poznamenaných míst najde čtenář v textu mnohem víc, než čteme v názvu Sojkovy knihy, kniha jich obsahuje spolu s desítkami jmen více či méně jejich slavných hostů i hostinských nejméně stovku. Za zmínku také určitě stojí lokály Na Hřebence U Králíka či U Čechů i další, které přežily nebo se dočkaly v nedávných časech svého znovuvzkříšení. Jejich tradici udržují party štamgastů, fandů nebo muzikantů. Právě jejich soudržnost jim pomáhá v době, která podnikání v oboru pohostinství zrovna dvakrát nepřeje. Kniha Petra Sojky tak představuje nejen příjemné čtení a zdroj poznání ne zcela známé stránky historie hlavního města, ale třeba i námět pro vycházky do jeho zajímavých zákoutí.
foto: Grada
