Na 8. března připadá Mezinárodní den žen, proto je právě jim zasvěcena naše anketa. Jejími respondentkami jsou také výhradně ženy, a to v různých fázích svého profesního i osobního života. Odpověď jsme po nich chtěli na otázku, jakým největším výzvám musejí čelit ženy, jež si vybraly práci v pohostinství. A zaměřili jsme se také na to, zda je pro ně reálné budovat kariéru v tomto oboru i poté, co se stanou matkami.
„Za mě je velkou výzvou neustálá nutnost dokazovat, že můžeme mít stejné, ne-li větší znalosti a zkušenosti než naši mužští kolegové. Sama jsem těsně po výhře v Chivas Masters zažila hosta, který si žádal doporučení na sklenku whisky. Ráda jsem mu pár možností navrhla, ale následovala fajn věta, ať mu raději vybere kolega za barem, že bude určitě vědět lépe. Kolega byl za barem chviličku, a tak jsem mu whisky stejně vybrala já, ale tajně, aby ego netrpělo… Otázka budování kariéry po porodu je záludná. V gastru je v této oblasti potřeba dost plánovat a zároveň mít štěstí na férového zaměstnavatele, který vás podpoří, což není vždy samozřejmost. Bohužel mluvím i z osobní zkušenosti. Jsem proto moc vděčná za Falkensteiner & Monkey Bar, kde na mě moje pozice počká. Věřím, že s děťátkem se do nočního života vrací velmi, velmi obtížně. Naštěstí, gastro je široký obor a možností je při správném mindsetu dost. Nic ovšem není zadarmo…“ / Bára Ceľuchová, Monkey Bar, Praha
„Mezi největší výzvy, kterým ženy v barové branži čelí, řadím bezpečnost, hluboce zakořeněné systémové bariéry a také nedostatečné povědomí o tom, jak kariérně růst. Zmíněná bezpečnost zahrnuje vše od návratu domů pozdě v noci až po chování hostů nebo kolegů, zejména jsou-li pod vlivem alkoholu. To vše staví ženy do nebezpečné a nepříjemné pozice, a proto by mělo být pro náš obor obrovskou prioritou zajistit, aby se situace s okamžitou platností zlepšila. Co se druhé otázky týče, myslím, že je to opravdu těžké. Nejsem matka, ale možná jí jednou budu chtít být, a už teď vidím, jaký boj musejí svádět mé kamarádky. Ona totiž pohostinská branže paradoxně není vůči matkám příliš pohostinná a staví jim do cesty spoustu překážek. Každá malá změna ale může znamenat velký rozdíl. Klíčem k úspěchu je být inkluzivnější a brát v úvahu věci, které povzbudí více matek, aby v tomto odvětví zůstaly. Do téhle debaty se musíme zapojit všichni a snažit se o změnu společně.“ / Anna Sebastian, Celebrate Her, Londýn
„Ženy čelí za barem stejným výzvám jako muži, tedy pokud mají koule. Pokud je nemají, jsou v háji. Kariéru samozřejmě mohou budovat v jakékoliv branži, otázkou ale zůstává, jestli je to zdravé. A pořád platí – jaké si to uděláš, takové to máš…“ / Martina Peštová, Bar and Books, Praha a Varšava
„Největší výzvou jsou předsudky – spousta lidí si totiž myslí, že když jsme ženy, nemůžeme tuhle práci zvládat tak dobře jako muži. Věřím ale, že když jsou ženy průbojné a šikovné, mají chuť pracovat a vizi něčeho v tomto oboru dosáhnout, možné je všechno.“ / Katarína Nékiová, Mirror Bar, Bratislava
„Jsem přesvědčená o tom, že nalezení správné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem je náročné pro každého, zvlášť když je zapálený pro to, co dělá. Všechny ty dlouhé hodiny mohou být psychicky i fyzicky náročné a naučit se tyto potíže překonat, nějakou dobu trvá. Také věřím, že ženy jsou stále vnímány trochu jinak, ačkoliv i v tomto se naše odvětví v posledních letech výrazně posunulo. Manažerská role pak vyžaduje například i určité dovednosti zvládat občasné pasivně-agresivní nebo vyloženě agresivní chování, což lze rozvíjet řádným školením. A co se kariéry a mateřství týče – to je dobrá otázka, kterou jsem si nedávno také kladla. Svou budoucnost rozhodně s touto branží spojuji. V poslední době v ní vzrostl význam vzdělávání, a tím se otevřela řada nových možností. Je třeba vzít v potaz, že když se stanete rodičem, přeskládají se vám priority. I když je práce vaší vášní, zodpovědnost za dítě změní vaše myšlení. Je proto dobře, že máme nyní prakticky nekonečné možnosti. Už to není jen o barmanství, můžeme třeba pracovat pro nějakou značku, což nám stále umožní projevovat kreativitu, nebo se zapojit do vzdělávacích aktivit, a pomoci tak s rozvojem další generace, anebo se posunout na vyšší, manažerskou pozici. V praxi to ale znamená, že předtím, než se staneme matkami, měly bychom mít nějaký plán, co potom dál.“ / Nóra Földvári, Scarfes Bar, Londýn
„Záleží na charakteru a povaze dané ženy, každá to má jinak. Jedna bude čelit sexuálním narážkám, druhá se bude cítit méněcenná, třetí tu práci bude dělat jenom pro peníze atd. Jde tak o to, jak se k tomu žena postaví, co sama od sebe očekává a co by chtěla dokázat. Já sama jsem se do té práce úplně zamilovala a žila jsem jí. Okolí mi nevěřilo, že bych mohla něco dokázat, a to mě hnalo dopředu, abych jim dokázala, že se mýlí. Podle mého je tudíž největší výzva to, že se vzdáš osobního života a jdeš si za tím, co chceš. Musíš tu práci milovat a žít pro ni, jinak to nejde. Zároveň si nemyslím, že se dá budovat kariéra za barem, když se staneš matkou. Podlě mě to nejde. Nedokážu si představit, že bych dala chůvě roční miminko a šla večer za bar. Jako matky na to nemáme psychicky ani fyzicky. Proto je v našem oboru tak 95 % mužů. Dáva to smysl. / Sandra Šalatová, donedávna Hemingway bar, Praha
„Za největší výzvu považuji genderový stereotyp – ženy musejí tvrději pracovat, aby získaly uznání a aby v tomhle oboru něčeho dosáhly. I když už nyní můžeme zaznamenat určitý posun směrem k větší rovnosti a posílení postavení žen, stále je někde cítit jistá zaujatost. A jestli může žena budovat kariéru i poté, co se stane matkou? Jsem živoucím důkazem, že rozhodně ano. Musela jsem čelit mnoha těžkým situacím a od určitých projektů ustoupit, a to ne z vlastní vůle, ale nakonec se zdá, že když pracujete se správnými lidmi, vše se dá zvládnout. Jsem vděčná za svou práci, která mi leccos usnadňuje, a za značky, se kterými jsem po léta pracovala, že počkaly na můj návrat z mateřské dovolené a umožnily mi plynule navázat na dřívější projekty. Mateřství tak může být jednou z největších výzev, kterým žena v našem oboru čelí, současně ale odhalí, na které lidi se můžete a máte spolehnout.“ / Urszula Trochimiak, Backroom, Varšava
„Osobně jsem vždycky měla štěstí – v pohostinství jsem začala pracovat při vysoké škole a pokaždé jsem se narazila na dobrý kolektiv. Největší výzva je podle mě mít pocit bezpečí. V barovém prostředí se člověk totiž často setkává se sexualizací žen a občas je těžké si v hlavě vybalancovat, co je ještě v pořádku a kde je ta pomyslná hranice. Výzev je ale obecně hodně, dá se třeba říct, že se ženy mnohem častěji setkávají s nedůvěrou k jejich práci, protože barmanství je často vnímáno jako mužská činnost. Cítím ale velké zlepšení, ženy za barem vídám stále častěji a přijde mi skvělé, že vzniká spoustu nových barů, většinou vlastněných mladými lidmi, v nichž už o této problematice smýšlejí trošku jinak. Propojit mateřství a pohostinství muže být výzva. Ze své pozice o tom nemůžu moc mluvit, sama matka zatím nejsem. Mám ale pocit, že hodně záleží na tom, v jakém prostředí se člověk pohybuje. Například v kavárně by mi to oproti restauraci a baru přišlo jednodušší.“ / Eliška Hauserová, Bylo, nebylo, Liberec
„Nikdy jsem neměla pocit, že by pro mě jako ženu byla práce v gastru větší výzvou než pro mé mužské kolegy. Vlastně mě překvapuje, že když nad tím zpětně přemýšlím, bylo pro mě největší výzvou přerazit sud piva. Všechno se to ale rázem změnilo pozitivním těhotenským testem. Upřímně jsme byla moc vděčná, že jsem byla v pozici majitele a nemusela řešit, že jsem přišla do práce později, protože mi bylo po cestě zle. Nebo jsem během práce hodně seděla. Samozřejmě tyhle první měsíce se ještě snažíte všechno tajit. Vojta mi tajně míchal nealko drinky a já, když se nikdo nekoukal, lila panáky do umyvadla nebo do Vojtovy Coca-Coly… S budováním kariéry je to asi jako v každém jiném oboru. Všechno jde, když se chce. Je to ovšem alespoň ze začátku vykoupeno nulovým osobním životem. Pokud nemáte jistotu hlídání, jste v háji. Zvládnout se to dá, ale dřív nebo později si to vybere svou daň. Samozřejmě mám ohromnou výhodu v tom, že já i Vojta dokážeme vyrovnaně zastat jak práci v baru, tak v domácnosti. Když je nejhůř, jeden druhého může podržet. Upřímně, kdyby za mnou nestál fungující bar, který živí naši rodinu a dalších dvanáct lidí, nedokážu říct, jestli bych v tomhle oboru pokračovala. Je to dřina, musíte to milovat a brát to tak, že to není práce, ale jeden ze smyslů vašeho života.“ / Lucie Drahokoupilová, Café Bar Pilotů, Praha
„Samozřejmě je rozdíl, pokud žena pracuje jako barmanka, nebo v médiích jako já, protože pro barmanku je mateřství v tomto ohledu daleko větší výzva. Domnívám se, že pokud je někdo profesionál a má veškeré potřebné schopnosti a znalosti, může se v našem oboru brzy prosadit a udělat si jméno. Ovšem mateřství do toho vnáší změnu. Já osobně jsem matka teprve rok, ale moji kariéru to značně ovlivnilo, protože jsem prvního půl roku nemohla vůbec cestovat za prací, a když jsem teď konečně zase začala a opět se věnuji projektům a akcím jako dřív, zažívám velmi reálný pocit viny, že netrávím veškerý čas s dítětem. Nicméně dělám, co můžu, soustředím se na dítě i na práci a jako každá žena v této situaci hledám dokonalou rovnováhu mezi mateřstvím, rodinou a kariérou. Snažím se na sebe příliš netlačit, ale někdy je to velmi náročné, protože musím odmítat hodně pracovních příležitostí a služebních cest. Zároveň také pracuji, hlavně když dítě spí, takže se sama někdy vůbec nevyspím. Ovšem jako barmanka bych to měla ještě daleko složitější. Proto se domnívám, že musíme v rámci našeho odvětví hodně diskutovat a měnit věci tak, aby bylo vůči rodičům přívětivější. Rodičovství je krásná kapitola v životě žen i mužů, zároveň ale přece nemusí znamenat konec kariéry…“ / Eleni Nikoloulia, oborová novinářka a academy chair The World’s 50 Best Bars, Athény
úvodní foto: iStock
