Jan Plecháč je velký sympaťák. Na úvod by stačilo v podstatě jen to, on je ale navíc ještě neskutečně talentovaný a oceňovaný designér, který na pražské UMPRUM vystudoval architekturu. Nedávno opanoval udílení výročních cen Czech Grand Design 2023, když zvítězil v kategorii Designér roku a zároveň byl vyhlášen Grand designérem, tedy absolutním vítězem. Česká barová komunita jeho práci jistě zaznamenala před dvěma lety, kdy navrhl trofej pro vítěze českého World Class finále. A tak pojďme společně nahlédnout do míst, kde se jeho úžasné nápady rodí!
Mohl by ses čtenářům na úvod v pár větách představit?
Jsem designér, architekt a poslední dva roky také kreativní ředitel sklárny Moser. Považuji se za experimentátora s velkou vášní pro historii.
Kde se nachází tvůj ateliér? Na kolika metrech čtverečních a jaké má dispozice?
Můj ateliér se rozprostírá v klidném vnitrobloku starých Vršovic. Je to pro mě ideální lokace, protože bydlím na Jiřího z Poděbrad, takže to sem mám pár minut pešky. Ateliér sestává ze dvou malých budov bývalé výrobny léčiv z roku 1928 a ze dvorku, který byl desítky let zastřešen a používal se jako garáž. Vnitřní dispozice se skládá ze dvou prostorných místností oddělených skleněnou příčkou a skladu, který částečné slouží jako místo pro mou motorku.
Jak často tu jsi?
Jsem tu každý den kromě středy, kdy jezdím do Karlových Varů na poradu boardu a do výroby.
Co se tady převážně tvoří?
V ateliéru vznikají všechny nápady, a to jak pro Moser, tak pro ostatní klienty. Dříve byl záběr našeho studia poměrně široký. Posledních pár let se ale zaměřuji převážně na design. Interiéry a instalace šly lehce stranou.
Jaké zajímavé lidi jsi tu měl?
Jezdí ke mně galeristé z celého světa. Bylo tu i několik majitelů světových firem a pár hvězd showbyznysu.
Kam se jdeš v okolí nejčastěji najíst a co k jídlu preferuješ?
Mám rád italskou kuchyni, takže vcelku často chodím do restaurace Mistro. Oblíbil jsem si ale i knedlíčkárnu U Dračí mámy.
A co ty a alkohol? Naleješ si po dobře odvedené práci něco dobrého?
Jo. Poslední dobou se to snažím spíš omezovat, protože se chci vrátit trochu víc do formy. Ale jo, pití mám rád. Snažím se jít víc po kvalitě než po kvantitě. Kvantitu už mám asi za sebou…
Art of Work vzniká ve spolupráci s rumem Zacapa XO. Jak tě tenhle guatemalský rum baví a dáváš si ho raději čistý, nebo ho s něčím mícháš? Pokud ano, s čím?
Nikdy ho nemíchám. U tohoto typu destilátu považuji za nejdůležitější chuť a aroma a popravdě mi přijde škoda ho do něčeho jiného zakombinovávat. Nepatřím k největším fanouškům rumů, protože mi přijdou moc sladké. Tenhle je ale jiný, mnohem sušší a vytříbenější…
Používáš při práci Mac, nebo PC? A důvod?
Obecně se snažím používat počítač co nejméně. Mám ho v podstatě jen na e-maily. Dřív jsem ho ale potřeboval kvůli speciálním softwarům, takže mám ve studiu PC.
Máš nějakou oblíbenou formu prokrastinace?
Nemám. Prokrastinuju, ale žádnou z těchto činností bych neoznačil za oblíbenou, protože mi prokrastinování v principu vadí. Dřív, a není to moc dlouho, jsem se pořád poohlížel po starých autech, jelikož jsem velký milovník Porsche. Když jsem si ale uvědomil, kolik mi to zabírá času, tak jsem všechny aplikace smazal a jsem za to rád. Neříkám, že to je navždy, ale teď se mi tím docela ulevilo.
Kde jinde bys viděl svůj ateliér, když ne tam, kde je? Jmenuj ulici, město, zemi nebo i jinou galaxii…
Londýn.
Které zajímavé náčiní nebo vybavení používáš při tvorbě a nedáš na něj dopustit?
Papír a tužku. Není to nic zajímavého, ale nedám na ně dopustit.
Každou láhev rumu Zacapa zdobí petate, které z palmových listů tradičními postupy pletou mayské ženy. Promítá se i do tvé práce nějak tradice či historie?
Ano. Už jen tím, že pracuji v Moseru. To je spojení tradice a historie. Snažím se z nich vycházet a posouvat je do dalšího tisíciletí. Hrozně mě baví ta kombinace historie a inovace. Ten kontrast je vzrušující.
Dokázal bys vyjmenovat tři nejzajímavější projekty své kariéry?
Icons – moje diplomová práce na UMPRUM. Neverending Glory – první kolekce pro Lasvit. Abyss – první objekt navržený pro Moser.
Máš nějaké tipy na vylepšení do budoucna, ať už v ateliéru nebo při práci samotné?
Stále se učím, stále mám nové postřehy a snažím se je implementovat do každého nového projektu, který mi přijde pod ruce. Takže to není něco teď a tady, ale kontinuální cesta procesu samotného.
Rum Zacapa zraje v sudech uložených ve výšce 2300 m nad mořem, tedy ve velmi specifickém mikroklimatu. Vzniká i tvoje tvorba v nějakých specifických podmínkách nebo je s tvým řemeslem spojený nějaký unikát?
Na svou práci potřebuji klid a stimulující prostředí. To vše nacházím ve svém vršovickém ateliéru. Je mi tady blaze.
Jak rád trávíš volný čas?
Nyní mám pouze práci a svou rodinu. Volný čas prakticky nemám. Jako volný čas beru ten, který bych měl mít pro sebe. Ten nyní postrádám. Ale pracuji na tom, abych ho pro sebe opět získal. Je totiž velmi potřebný.
A otázka na závěr: Děláš svou vysněnou práci, kdybys ale mohl udělat restart a vybrat si nějakou jinou profesi, která by to byla a proč?
Neměnil bych.
foto: Matěj Dereck Hard