Do širokého povědomí barmanské komunity František Dandáš z karlovarského Becher’s Baru vstoupil letos v květnu, když se mu podařilo vyhrát české World Class finále. Ve vítězství proměnil hned svou první účast v této soutěži. Dostalo ho mimo jiné na globální finále v Šanghaji, na niž směřuje i jedna z otázek našeho minutového rozhovoru.
Letošní český World Class vítěz pochází z Ronova nad Doubravou, což je malé město v Pardubickém kraji a mimo jiné i rodiště známého českého malíře Antonína Chittussiho. Jako dítě chtěl být František traktoristou, nakonec si ale ke studiu v nedaleké Čáslavi vybral obor kuchař–číšník. Jeho motivace byla jednoduchá: „Už tehdy mě lákala barmanská profese, někde jsem totiž zahlédl videa elegantních barmanů v bílých sakách, kteří míchali koktejly, a přišlo mi to hrozně cool. Chtěl jsem jít na barmanskou školu, ale žádná taková nebyla. Vařit mě bavilo, tak jsem si vybral kuchaře a chytlo mě to,“ shrnuje začátek svého profesního příběhu.
Do vln pohostinství se František vrhl záhy, už při škole brigádničil v místní restauraci a na akcích. Nechybí mu ani zahraniční zkušenost – hned po vyučení odjel pracovat do jedné italské restaurace v Bavorsku. Kuchařině se ale nakonec věnoval jen pět let, protože ho to přece jen víc táhlo za bar. „Po pár letech v kuchyni mi došlo, že chci být víc mezi hosty, a ne celý den zavřený vzadu. Přišlo mi to jako nedoceněná práce,“ ohlíží se zpátky. V praxi to znamenalo i návrat do Čech. „Neměl jsem tak dobrou němčinu, abych tam mohl za bar, a tak jsem se vrátil domů a začal jsem hledat práci. Chtěl jsem do Prahy, ale chyběla mi zkušenosti za barem, takže mi nikdo nedal šanci. Hledal jsem tedy i jinde a nakonec jsem svou barmanskou dráhu odstartoval v Pardubicích,“ prozrazuje.
Místem, kde se František v roce 2018 ve svých jednadvaceti poprvé postavil za bar, byla pardubická Potrefená husa. Dlouho tam ovšem nezůstal. „Po pár měsících jsem se přesunul do čáslavského Harley’s baru. Nebylo to nic extra, spíš takový dive bar, ale míchaly se tam koktejly a já se tam naučil klasiky,“ objasňuje. Následoval přesun do Prahy, kde František postupně prošel třemi podniky. Pár měsíců byl jeho působištěm Hilton Hop House, poté rok Crazy Daisy a další rok Alcron, který mu podle jeho vlastních slov dal z těchto tří nejvíc.
Předloni v říjnu se František stal součástí týmu Becher’s Baru situovaného v karlovarském Grandhotelu Pupp. Do soutěžení se pustil teprve loni v létě. Letošní World Class byl jeho pátou soutěží, přechozí čtyři pojal v podstatě jako trénink na tohle prestižní klání. A vyplatilo se. Hned svou první účast proměnil ve vítězství, a to ve svých sedmadvaceti a po šesti lety za barem.
Jednou z Františkových dalších met je sen o vlastním podniku, který by si jednou rád naplnil. Že je barmanské profesi opravdu oddaný, dokládá i jeho odpověď na otázku, jaké má koníčky. „Sport, hudbu a koktejly,“ říká. Vypnout a oprostit se od práce ovšem taky dokáže – nejlépe prý v přírodě nebo u filmu.
video: Ondra Číhal
