Jsou to téměř na den přesně tři roky, co se Honza Dinstpír poprvé postavil za bar. Stalo se tak v holešovické Cobře, v níž ho dodnes najdete. A ještě o půl roku méně mu stačilo na to, aby v rámci Czech Bartenders League dosáhl na titul Barman roku. A to do Prahy původně přijel, aby tu studoval herectví…
Osmadvacetiletý Honza Dinstpír pochází z Mostu. Jako dítě chtěl být fotbalistou nebo doktorem, po maturitě na mosteckém gymnáziu ale nakonec jeho kroky vedly na DAMU. Bohužel ho nevzali, herectví se ale úplně nevzdal – je členem divadelního spolku Reservé. „Jsme parta kamarádů, kteří spolu chodili na dramaťák a teď už nemůžeme, protože jsme staří,“ podotýká skromně. Vidět Honzu hrát mohli i diváci pražského Činoherního klubu, v němž před pár lety Reservé sehrálo představení zRádci lidu o procesech s Miladou Horákovou a dalšími politickými vězni.
Když se Honza v Praze nedostal na vejšku, našel si tu práci v gastronomii. „Mám tak nějak pohostinství v krvi,“ říká a pokračuje: „Moje první práce v gastru byla v restauraci Let’s Meat na Floře. Můj bývalý šéf měl víc podniků a já postupně prošel všemi. Dál to byly ještě Guston na Žižkově a La Casa Trattoria. Pak následovala Cobra.“ A právě holešovická Cobra je místem, kde se Honza před třemi lety poprvé postavil za bar. „Tuhle práci miluju. Je to tak trošku jako být na jevišti, když už nevyšlo to herectví,“ usmívá se.
V podstatě od počátku své barové kariéry se Honza účastní barmanských soutěží. Loni v polovině roku se stal v rámci Czech Bartenders League organizované CBA Barmanem roku a Českou republiku následně reprezentoval na mistrovství světa. Na otázku, jaký největší zážitek si odtamtud přivezl, má následující odpověď: „Takových zážitků je spoustu a ne všechny jsou zveřejnitelný. Skvělý ale bylo posezení večer v rooftop baru s Martinem Vogeltanzem a Alešem Svojanovským, během nějž jsem je oba mohl lépe poznat.“
Na barmanství Honzu nejvíc baví to, že může těm, kdo o to stojí, předat vše, co se naučil, a to jak hostům, tak kolegům. Barovou branži se hned tak opustit nechystá. „Chci zůstat, dokud to moje tělo vydrží. Rád bych se ale držel poblíž i potom, ať už prací pro nějakou značku nebo společnost,“ rozkrývá svou vizi budoucnosti. A Honzův recept na odpočinek nebo chvíle volna? „Pořádný spánek, dobrý jídlo a trilogie Pána prstenů v prodloužený verzi,“ vypočítává. „V poslední době jsem začal víc číst knihy, pustím si muziku, hledám inspiraci na drinky, vařím, jedu navštívit rodinu nebo jdu někam s kamarády,“ dodává.
video: Ondra Číhal
