Bednářská parta z Plzeňského Prazdroje se tento týden pustila do tradičního jarního smolení dubových ležáckých sudů. Nový vnitřní povrch ze smoly uvařené podle vlastní receptury dostane dvacet sudů z více než stovky. Každý z nich přitom váží až 950 kg.
Během zlaté éry bednářského řemesla v Prazdroji, jež nastala na přelomu 19. a 20. století, měl pivovar ve svých sklepích kolem sedmi tisíc velkých dubových ležáckých sudů a další tisíce menších soudků v oběhu. Těch bylo za první republiky až půl milionu. Každoročně se navíc ve strojní bednárně vyrobilo na čtyřicet tisíc nových sudů, pivovar tak zaměstnával až 150 bednářů. Postupné nahrazování dřevěných sudů kovovými způsobilo pokles významu bednářského řemesla, Plzeňský Prazdroj se ale zasadil o jeho zachování. Aktuálně je jeho osmičlenná bednářská parta pravděpodobně poslední na světě pracující přímo v pivovaru. Nejčastěji vyrábí transportní soudky o objemu do 50 l, kterých vzniká ročně několik desítek a jejich výroba trvá zhruba tři dny. Velký ležácký sud o objemu 40 hl pak dvěma bednářům zabere zhruba měsíc. „Na výrobu sudů používáme výhradně dubové dřevo rostlé na tvrdém podloží, kde duby rostou pomalu, čímž vzniká husté dřevo s letokruhy velmi blízko u sebe. Než se dřevo použije na výrobu sudů, schne přirozenou cestou šest až deset let. Vychází to zhruba tak, že jeden centimetr dřeva schne jeden rok,“ objasňuje mistr plzeňských bednářů Karel Hofman.
Kromě výroby nových soudků se plzeňští bednáři musejí starat také o ty „staré“. Prazdroj má ve svých sklepích více než stovku ležáckých dřevěných sudů, které pravidelně udržují a opravují. Zpravidla na jaře a na podzim část sudů vyvalí ze sklepů a vysmolí. Do dubového sudu nalijí smolu ohřátou na 200 °C a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo, které pak bude v sudu ležet, nebude v přímém kontaktu se dřevem, a nebude z něj tudíž přebírat nežádoucí vůně a chutě. Základním materiálem pro výrobu smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Plzeňští bednáři používají směs kanadské, čínské a americké pryskyřice. Velký ležácký sud má objem až 40 hl a prázdný váží až 950 kg, proto práce vyžaduje přítomnost a obratnost všech osmi členů bednářské party.
Ležácké sudy jsou pro Plzeňský Prazdroj důležité – v historických pivovarských sklepích v nich zraje část várky Pilsner Urquell identicky jako před 182 lety. Kvašení a zrání ležáku v dubových sudech a původních podmínkách je klíčové pro sledování neměnné chuti plzeňského piva. Sládkům umožňuje porovnávat pivo uvařené tradičním a moderním technologickým postupem a strážit jeho stále stejnou chuť.
